Nsm 18 04 web

Page 9

TÉMA

Šedesát let existence Českých lupkových závodů, a. s. v Novém Strašecí

Rotační pece, ČLUZ (foto: ČLUZ) Letos v dubnu uplynulo 60 let od vzniku ČLUZ (tehdy České lupkové a uhelné závody, národní podnik, nyní pouze České lupkové závody, a. s.). V téměř 200-leté historii hornictví to není příliš dlouhá doba, ale v lidském životě je to výrazné období. Podnik prošel složitým vývojem, od národního podniku přes koncernový a státní podnik, po privatizaci byl v majetku fondů a nyní existuje jako akciová společnost. Jako jeden z mála větších podniků na okrese nebyl koupen zahraniční firmou, obstál v tvrdém boji a zůstal českým podnikem – největším českým závodem na okrese. Hlavní činností Českých lupkových závodů, a. s., je hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem, úprava nerostů, maloobchod a velkoobchod. Hornickým způsobem se dobývá lupek (proto lupkové závody), který se dále upravuje a prodává. České lupkové a uhelné závody, n. p. (ČLUZ) vznikly ke dni 1. 4. 1958 spojením dvou podniků Kladenského revíru – n. p. Důl Rako v Lubné a n. p. ČSA Rynholec – v jeden národní podnik. Do čela podniku byl jmenován tehdejší ředitel n. p. ČSA Josef Kopřiva. Právě z tohoto podniku byly řízeny a realizovány akce, ze kterých vyrostl nový závod Hořkovec. K nově vzniklému podniku ČLUZ náležely i další tzv. malodoly spadající pod n. p. Rako a n. p. ČSA. Byly to uhelné, (někdy i lupkové) doly na Mutějovicku (Perun, Richard) v Rakovníku (Jiří, 1. máj). Patřil sem krátce i důl Jiřina v Libovicích. Nový závod Hořkovec byl vybudován v 50. letech v místě a za účelem využití unikátního ložiska žáruvzdorných lupků v lokalitě Hořkovec u Nového Strašecí a jejich zpracováním s nepřetržitým výNovostrašecký měsíčník IV / 2018

palem v rotační peci, což byla v té době revoluční myšlenka. Se stavbou se započalo v roce 1953 a v r. 1958 byl nový závod s novým názvem České lupkové a uhelné závody n.p. uveden do provozu. Vsádka do rotačních pecí (2. rotační pec byla vybudována v roce 1965) byla zajišťována jednak lomovou těžbou a těžbou z dolu Pecínov. V 60. letech bylo rychle vytěženo nejkvalitnější ložisko nacházející se jen 5 m pod povrchem, a proto se koncem 60. let otevřel lom Babín Jih. Postupující lomová těžba si vyžádala asanaci části obce Pecínov. Lomové dobývání na Hořkovci znamenalo nižší náklady a větší bezpečnost. Důl Pecínov dobýval hlouběji uložené lupkové sloje. Krátce po vzniku n. p. ČLUZ byla na Raku (bývalý n.p. Rako) zahájena rekonstrukce šachtové pece ke zpracování Rakovnických lupků. Koncem 60. let skončila těžba uhlí na dole ČSA a Rakovnických malodolech. Význam lupků převážil potřebu uhlí. Výroba lupků zaznamenala velký vzestup. Již

koncem 60. let min. století se vyváželo do MLR, PLR, NDR, NSR, Rakouska, Švýcarska, Francie, Itálie, Nizozemí, Belgie, Dánska, Norska, Švédska, Finska, dokonce i do Japonska. Na export šla téměř polovina produkce n. p. ČLUZ. 70. léta vynikala co do rozsahu na n. p. ČLUZ bouřlivou aktivitou ve výstavbě. V této době byl ředitelem podniku Ing. Pavel Gajdoš. Na Raku došlo v těchto letech k rozsáhlým rekonstrukcím a modernizaci. Byla vybudována nová třídírna páleného lupku, nová dílenská hala a sociální zařízení pro pracující. Došlo k rozšíření dolu Pecínov výstavbou nových důlních dílen. Na Hořkovci byla dokončena stavba drtírny opuky, byl uveden do provozu šachtový předehřívač, vybudována nová kotelna na topný olej. Kromě toho byly vybudovány nové koupelny, zdravotní středisko a také kulturně-společenské zařízení v Novém Strašecí. Došlo k rozsáhlé výstavbě bytů a modernizaci rekreačních středisek. V právní historii ČLUZ došlo v tomto období k významným změnám. ČLUZ n.p. byl k 31. 12. 1976 zrušen s tím, že od 1. 1. 1977 se stal koncernový podnik součástí Kamenouhelných dolů, koncern Kladno. Velkou organizační změnou byla integrace k. p. ČLUZ a k.p. Ústřední dílny Pchery – od 1. 1. 1979. Uvedený závod zabezpečoval výrobu, montáže a opravy důlních strojů a důlního zařízení v rámci koncernu KDK Kladno. V lednu 1984 odešel dosavadní ředitel ing. Gajdoš na Generální ředitelství KD Kladno a do funkce byl jmenován Ing. Jaroslav Satranský. V této funkci setrval až do října 1990. V 80. letech došlo k otvírce dolového pole Babín – sever, byl modernizován autopark lomu. V roce 1988 byl zakoupen první výkonný buldozer zn. Caterpillar D8N. Byla provedena rekonstrukce rotačních pecí a vyměněno odprašovací zařízení od firmy LURGI. Toto zařízení výrazně snížilo exhalace rotačních pecí. Došlo též k výstavbě centrálních autodílen, vybudování úpravny granulovaných lupků. V rámci přechodu na výpočetní techniku byla postavena budova SAPO, kde byl instalován počítač ke zpracování podnikových dat. Výroba byla stabilizována a podnik si upevnil postavení významného exportéra. Dalším historickým mezníkem byl datum 1. 4. 1990, kdy byl vyčleněn k. p. ČLUZ z koncertu KDK Kladno a přeměněn na samostatný státní podnik. V té době byl ředitelem Ing. Jaroslav Satranský. Krátce po vzniku státního podniku bylo vyhlášeno výběrové řízení na funkci ředitele, z něhož vzešel nový ředitel Ing. Jiří Pergler. Dva roky nato prošel ČLUZ, s. p., privatizací. Závody Rako, Rynholec, Pchery se staly samostatnými právnickými osobami, které byly privatizovány odděleně. K 1. 5. 1992 byl podnik transformován na akcio7


Millions discover their favorite reads on issuu every month.

Give your content the digital home it deserves. Get it to any device in seconds.